Jdi na obsah Jdi na menu
 


  Arletta von Calla-Bela - ČLP/ST/4018

dsc04324.jpg

  datum narození: 31. 12. 2012

 

 

 

 

 

 

 

 

pp_arlettka.jpg

2015_arlettka_p7100005.jpg

 

 

 

 

 

 

Soustředění na rallye

 

výstavy 2014:

Hanácká národní výstava Brno 4. 1. 2013 - tř. mladých - V1, CAJC, BOJ FOTO
Mezinárodní výstava psů Trenčín 19. 2. 2014 - třída mladých - VD1 FOTO
DUOCACIB Brno 22. 2. 2014 - třída mladých -
VD
DUOCACIB Brno 23. 2. 2014 - třída mladých - V1, CAJC, BOJ FOTO


***

Na  druhou výstavu jsem jela do zahraničí...

... na Slovensko do Trenčína. Opět  jsem soutěžila ve třídě mladých.  Něco se líbilo hodně , to je má hlava, něco  méně, někde trochu delší, jinde trochu kratší ….  Posuzoval mě pro mě nový rozhodčí  a to důkladně. Prohmatáváním mi připomínal páníčka ,když se se mnou doma „muchlá“, ale tentokrát, se hodnotilo ! Tak už to  bude, že ne vždy se budu všem líbit. Pravdou je, že něco bych mohla opravdu zlepšit, asi všeobecně poslušnost, tak na tom budu pracovat!

 

***

Tak mám za sebou svou 1. výstavu.

Tolik psů najednou jsem ještě neviděla, chvíli mi trvalo, než jsem si na takový shon zvykla. Sotva jsem si na něj zvykla, šla jsem soutěžit do kruhu, kde jsem se měla předvést co nejlépe. Nejdříve jsem v něm chodila, udělala pár koleček a následoval výstavní stůl, kde si mě prohlédli z blízka. Dopadlo to dobře a svůj první výstavní křest mám za sebou. Hurááá!!!

 

***

Prosinec 2013 - Ohlédnutí za létem a současnost

Už jen vzpomínám na teplo a výlety s tím spojené, kdy se hned ráno začalo balit, miska, něco k snědku a postupně vše nosit do auta.
Cvaknutím vodítka  bylo  jasné, -  jede se na výlet !!  Pokaždé se jelo jinam a já se setkávala, stále s něčím novým. Velká auta, jejich silný zvuk, o motorkách ani nemluvím, když projely kolem mě, málem mě smetly z cesty a samozřejmě, noví a noví lidé. I jejich reakce byly různé, někdo nevěděl co jsem zač, jaká jsem rasa, jiní mě hned zařadili jako „smetáčka“, chvíli se dívali, někteří pohladili, další  obdivovali a to mi dělalo moc dobře, to už jsem samou pýchou jen rostla. V množství je síla, čtyři „smetáčci“, to už je se na co dívat ….  Při posledním výletě do Hradce nad Moravicí, jsme navštívili hřebčín a poprvé jsem  viděla koně. Z počátku jsem se trochu bála, byli hodně velcí, ale hodní.  Na procházku jsme šli spolu, byl to pěkný zážitek, ale i pěkný  výškový rozdíl !!  Teď, když se ochladilo, výlety skončily, ale na procházky se chodí stále.  Před několika dny napadl sníh, ten jsem už trochu znala, ale i tak to byla pro mě novinka. Tak jsem si ho užívala jak se patří,  běhala v něm jako střela a nevěděla co dřív. Taky jsem ho ochutnala, byl studený ale krásně křupal a to bylo teprve něco!!  Jen mě překvapilo, že když jsem šla domů, měla jsem na nohou těžké bílé koule, ale ty doma za chvíli zmizly, opět novinka!  Tak  se pořád něco děje a když náhodou nic a mám dlouhou chvíli, tak si hned něco vymyslím se zbytem smečky.  Přichází zima,  budou Vánoce, pak  1. narozeniny a co bude dál?, se uvidí ……, teď mě čekají, jen samá příjemná překvapení!
Foto ve fotogalerii

***

Srpen 2013

Můj první pobyt na dovolené v Jeseníkách, Mžanech (u tatínka), v Klenčí a u dračího jezera v Německu.
Foto ve fotogalerii

 ***

…Mám novinky…..   a co se událo?

25. května jsem vyjela s páníčky a zbytkem psí smečky na svůj 1. výlet do Beskyd, na Hukvaldy. Počasí bylo, že by psa nevyhnal, lilo jako z konve, ale páníčci rozhodli, tak se jelo. Když jsme dojeli, šli jsme   do obory, kde jsem zblízka  viděla daňky, srnky, po stromech skákaly veverky, vyfotili jsme se u lišky Bystroušky, dorazili ke studánce, ze které se v ten okamžik nikdo nenapil, lilo jako z konve, a pomalu šli zpátky. Našlapala jsem asi 4 km  když jsme dorazili zpátky k autu,  to ještě nebyl konec, pokračovali jsme na přehradu Olešná. Počasí se umoudřilo, prošli jsme se k akvaparku, po cestičkách kolem přehrady jezdili na kole cyklisté a mládež na kolečkových bruslích, jen to svištělo a poznala jsem další nový zvuk. Ten správný zvuk však přišel až u samého akvaparku, hlavně na tobogánu, to bylo křiku !! Když jsme viděli co jsme chtěli, jeli jsme domů.  Doma na mě čekalo něco k snědku a zasloužený odpočinek. Napoprvé, slušný turistický výkon ! 

Nemohu zapomenout ani na váhu,vážím 7, 6 kg , chutná mi, jím vždy a vše!

Další nová akce  mě čekala 22. června, kdy se konala skotišpárty, moje první. Už vím, co to je! Najednou bylo na zahradě dvanáct známých i neznámých skoťáků . Nejdříve jsem si je občíhla, za chvíli, se i skamarádila, hlavně s těmi mladými byla zábava. Hráli jsme si, honili se za balónky a těch bylo!!!, ze zelené trávy najednou byla žlutá. Sem tam jsme něco snědli a v tom teple, 25 stupňů, dodržovali i pitný režim. I starší skoťáci mě vzali na vědomí, ale těm šlo hlavně o žvanec, buřtíčky, piškotky, sýreček , někteří se  krmili i nezralým angreštem, no, hlavně že jim chutnal…!  Zábava se postupně měnila v odpočinek, následovalo i vypuštění  lampiónu štěstí a postupný odchod domů. Celá skotišpárty byla pro mě pěkný, nový zážitek a věřím, že  určitě si ho zopakuji! Všechny jsem vyprovodila a plná dojmů ještě dlouho nemohla usnout.

……..pokračování v novinkách zase  příště……..

 

 ***

Je krásný květnový den a po více než měsíci přináším krátké "zpravodajství", poslední zprávičky:

 

mám za sebou všechna očkování, vážím 6,2 kg, jsem zaregistrována v národním registru zvířat, pro snadné dohledání, už dobrý měsíc vyběhnu a seběhnu schody,šup, šup a jsem tam, kam potřebuji, na zahradě "pomáhám" se sekáním trávy, odměnou mi je "špenát", vyhrabaná tráva ze sekačky a jízda v kolečkách. U všeho nemůže chybět zbytek psí smečky, svorné rytí v nově zaseté trávě a v hlíně po zaléváni. Bohužel to netrvá dlouho a opět slyším, už zase?, necháte toho !!!,na další nečekáme a co nejrychleji jsme FUČ. Tak si užíváme pěkného počasí a už brzy pojedeme na výlet- HURÁ, už se těším, kam to bude poprvé?, uvidím.. Až se vrátím, podělím se o nové zážitky! Do té doby, všem pěkné dny.

 

***

 Opět několik nových zpráviček, takže:

od 21.března mám  PPP, vážím už 4,2 kg, chutná mi!  V posledních dnech, často slyším větu, „ kdy už příjde jaro? “ a  konečně je  tady, sluníčko, teplíčko, venku zjišťuji co bylo pod sněhem a nevadí, že domů příjdu jako blátivá koule, však panička si už nějak  poradí. Celá naše psí smečka je ráda, že vypadla z domu a jsme venku na zahradě, kde je více zábavy a rovněž  rádi zjistíme co je nového i u sousedů. Co mě teď  rovněž  zaměstnává, je  obměna zubů, je to otrava, ale už rostou nové!  I s maminkou Fyllinkou si stále ještě krátím čas, pouštím se sní už do ostřejších „bojů“, ale vše se obejde bez krve a  šrámů. Tak si všeho nového užívám a uvidím, co přinesou dny příští.

.. a co se povídá o nás?  že „skot má rád sám sebe, protože je aristokrat, pak teprve druhého skota a nakonec, svého pánička“ ,že-by až tak ?!

Teď je to opravdu vše !

***

 Je  14. března, jsem po druhém očkování  i očipování a co se za ten měsíc událo…?

Rostu jako z vody, mám skoro 3 kg a každý den objevím a zkouším něco nového. Seznámila jsem se se strojkem na stříhání, hlavně s jeho zvukem, brrr, ten se mi nelíbí  a to škubání, co mi dělá panička, už vůbec NE a  to mě čeká, celý  psí život,   budu si muset zvyknout … !  Příjemnější bylo, když  jsem v 8. týdnu poprvé ochutnala psí Puppy granule, byly fajn, ty jsem zbaštila najednou. Další pokrok byl, když se mi v 9. týdnu začala stavět ouška, v 10. týdnu už obě  stála a panička nabyla dojmu, že bych mohla i více poslouchat …Začátkem března jsem měla příjemný zážitek z prvního pobytu na zahradě, bylo teplo, svítilo sluníčko a celá psí smečka, všichni čtyři, jsme byli venku. Nejdříve jsem dováděla s mámou Fylli, pak jsem to samé – tahání za vousy, zkoušela se Sindy. Ta z toho moc nadšená nebyla, dala mi  jasně najevo, že takové hrátky nestrpí.  Až budu rozumnější, možná pak.  Desátý  týden byl vůbec nabitý samými novinkami, vypadl mi 1. zub nahoře, nejdříve si panička myslela, že jsem o něj přišla dováděním, pak si ale uvědomila, že už mám na to věk, tak ten čas ubíhá ….  A jsem  v reálu, v 11. týdnu , zase mě čeká spousta  novinek, o kterých budu  psát až příště. Mezitím se budu pilně učit ale nezapomenu i rošťačit!

***

V osmi týdnech odchází štěňátka do světa,já zůstanu doma a zařadím se ke své psí smečce. 

Ze začátku jsem jen spala, pila mlíčko od maminky, od 3. týdne jsem se začala stavět na nohy, hned mi to nešlo, více jsem byla na břiše, než stála, teď už běhám, skáču, dovádím a hlavně se škádlím s maminkou. Máme zavedený rituál, kdy se pokusujeme, převalujeme, valchujeme, až z toho jde hrůza, ale, je to z lásky! 

I jídelníček mám pestřejší, od 5. týdne jím tvaroh, masíčko, vločky, piškoty. Ale stále se ještě přitulím k mamince, i když ne už tak často. Vyrostly mi zoubky, které jsou pěkně ostré a to maminku bolí.  

Už jsem byla na prvním očkování, 2x mám ostříhané drápky a momentálně vážím 1,8 kg. Druhé očkování mě čeká zhruba za měsíc, to už budu zase větší a začnu zlobit Cida a Sindy. 

Už se na to těším, otázkou je, zda si to nechají líbit - UVIDÍME.


***

 

 

Náhledy fotografií ze složky ARLETTA von Calla-Bela